18. března 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 3. turnaj

​Vydrápání očí naštěstí chvíli trvá, ...

Vydrápání očí naštěstí chvíli trvá, takže Květa ještě vidí. To se ale týká konce březnového turnaje, kterého se po přihlašovacím a odhlašovacím vlnobití zúčastnilo dvacet hráčů. Aby měl turnaj, v němž si Franta Staněk připisoval ke každé hře 3 body a Lucka Králová 83 bodů, světovou úroveň, hráli jsme ho Amerikou. Po pěti na páru drah to „odsejpalo“, takže čtyři kvalifikační hry, po kterých postupuje do finále dvaatřicet nejlepších hráčů, byly odehrány na to šup. Úroveň je navíc podložena pravidlem, že nejhorší hra se škrtá. První tři hry se o cenu za nejvyšší nához tahali Franta Staněk a Aleš Křepelka, oba hodili 222. Ve čtvrté hře je přelezl o šest bodů Milan Brokeš a jeho 228 bylo nejlepším náhozem i po páté hře, ovšem na konci nejlepším Milan nebyl, což je zřejmé z prvního obrázku. Na něm je František se třemi cenami a Hela s knihou. Tu si vybrala za to, že se stala nejlepší ženou turnaje a to proto, že jsem jí a několika dalším, spílal. To bylo po tombole, ve které se dá získat hodnotná kniha, flaška, nebo poukázka na útratu v hospodě. Knihy byly na ocet, což mě popuzovalo. Asi jsem byl drsný, protože nakonec byly odebrány knihy čtyři, což mě a Karla, majitele vydavatelství Oftis, naplnilo radostí. Míň už se radovaly dvě dámy, Denisa Brožková, která byla na světovém turnaji poprvé, takže hrála proti průměru 150 a Lucie Králová, která neobhájila minulé prvenství a to tak že výrazně. Další padlou dvojicí byli Pavel Nádvorník a Luboš Marek, kteří měli pátý a šestý nejmenší bonus. Tím se dá vysvětlit jejich pád, ovšem snadno vysvětlím i pád Jardy Kozmana a Petry Vackové, kteří přičítali ke každé hře 55 a 63. Slušnou úroveň své hry si pokazili Láďa Schůt v poslední, Sláva Šilar ve druhé a Láďa Dostál v první hře. Ten dokonce tak, že nám prozradil, že je řepa. V souboji chlapců Brokešů byl lepší syn Milan, hlavně díky již zmíněné čtvrté hře. Tatínek byl lepší v první i v poslední hře, taky bonus měl vyšší, ale s mladíkem o dva body prohrál. Na čtveřici Lanškrounských hráčů se usmálo štěstí v podobě šesti bodů, které chyběly Aleši Křepelkovi na postup do finále. Takhle mohli všichni čtyři nasednout do auta a odjet. Neviděli tak (i když možná viděli, jejich cesta do auta vedla přes bar) dvě dramata, která se udála ve finálové hře. První drama se týkalo očí. To jsem dobrácky radil Aničce Brokešové, aby je vydrápala Květě Hermanové, která Aničku porazila o bod a byla nejlepší ženou soutěže. Než jsem stihl Aničku přesvědčit, že je to spravedlivý trest, nenápadně dohrála Hela Simeonová, která je porazila o osm, resp. o devět bodů. Děvčata se seřadila na pátém až sedmém místě, zezadu je jistil můj asistent, Vlastík Fuchsa. Na druhém obrázku jsou aktéři druhého dramatu, kterým byl boj o vítězství. Před poslední hrou jasně vedl Láďa náš Barvínek, který na tomto turnaji byl už dvakrát čtvrtý. Třicet a trochu víc bodů za ním byli Pavel Petráček, Jarda Horák a Franta Staněk. Děvčata a asistent byli už mimo hru o celkové prvenství. Franta, ten zmije, hodil 278 bodů a bylo posekáno. Vyhrál o třicet bodů před Láďou, Pavel porazil Jardu proto, že měl víc zkušeností a víc bonusových bodů. Vítěznou rozjařenou trojici vidíte ty úspěšné, skoro všichni pak budou k vidění při dubnovém turnaji, na který je v tuto chvíli přihlášeno třiadvacet hráčů, čili je poslední volné místo.