12. dubna 2015|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 4. turnaj

Generali cup zachránil dva lidské životy.

Drandím si to svým červeným autíčkem po městě a na přechodu se motají dvě babky. Už už jsem je málem přejel, když jsem zjistil, že jsou to mé klientky a bez nich že by nás na večerním turnaji bylo jen osmadvacet. Nebudu Vás napínat, ubrzdil jsem to a přežil jsem i hrození pěstmi od nich. Na prvním obrázku je pět babek. Ty dvě, co jsem nepřejel, další, která vyhrála kde co a pak dvě jen tak. Která je která si vyberte sami. Jinak samotný turnaj byl napínavý od samého začátku. Spočívalo v tom, že jsem poklidně mířil na Radavu s tím že mám půl hodiny čas. Je pravda, že mně bylo trochu divné, proč je na parkovišti tolik aut. Potvrdilo se však, že většina záhad má logické vysvětlení. Tato záhada se vysvětlila tak, že turnaj nezačínal v 19°° hodin, jak jsem si myslel, ale v 18:30. Vyslechl jsem si, co že jsem zač (samozřejmě samá křivda) a spustil jsem první rundu. Ireně Vránové stačilo 220 bodů jen na druhé místo, později se ukázalo, že to ale stačilo na nejvyšší nához turnaje. Po první hře vedla Maruška Kameníková, která hodila 213, třetí byl nevěrní Milan Sáblík (nevěrný je turnaji, na květen se nepřihlásil, že prý dělá státnice, tedy já je dělat, tak bych šel radši na turnaj, možná to bude tím, že já bych je stejně neudělal a Milan jo). Pod stupínky vítězů byl Zdenek Jansa, který hodil 201, výsledkovou listinu uzavíral Láďa Dostál, který hodil fakt málo. Společníka na dráze číslo sedm (při třiceti hráčích je osmička při hře jelit prázdná) mu dělal můj žák, Pavel pan Krulich. Po druhé hře šla do čela Irena, které na to stačil výkon 179 bodů, na druhé místo se prodral velkochovatel slepci Vojta Synáček a třetí byl cukrář Sláva Šilar. Na dno se podívala Anička Brokešová, se kterou na sedmičce zůstal nebohý Láďa. K němu se na sedmičku po třetí hře dostal Luboš Marek, na špici se za Irenu probojoval Jirka Vičar, Vojta slepičář byl třetí. Na desáté místo se po výkonu 201 dostala královna parohů Jana Nováková, což musím zaznamenat. Při její smůle je to ojedinělá událost. Čtvrtá hra byla jedinou, ve které nepadla ani jedna dvoustovku. Po ní jsem se začal smiřovat s tím, že budu Dvořákem (tak jsme pojmenovali mého začínajícího synovce Zbyňka, aby svými výkony nedělal hanbu jménu Barvínků, tu jsem tentokrát trochu dělal já). Na čele se změnilo jen třetí místo, Vojtu vystřídal Slávek Šilar, na sedmičce dráze, čili na chvostu se sešel Luboš Marek s Luckou Javůrkovou. Po této hře začal otravovat Zdenek Jansa, že je pozdě a že chce jít domů. Jako by tušil co bude. Bylo to, že hodil 137, to i já a většina dalších, jsme hodili víc. Na chvost výsledkové listiny se vrátil Láďa Dostál, se kterým tam trpělivě zůstala Lucka. Králem jelit se stala Hanka Schulzová, která mně odpustila (snad), že jsem opět zapomněl koupit jelítko a Plzničku, místo toho dostala padesátikorunovou minci, což snad taky jde. V boji o třetí místo podlehl Vojta Synáček o dva body Slávkovi Šilarovi, na prvním místě vystřídal Jirka Vičar Irču Vránovou, která se stala nejúspěšnějším účastníkem turnaje. Za druhé místo, nejvyšší nához i nejvyšší průměr pobrala pět cen. Jirka dostal tři a na Slávka zbyla jedna. Losoval se i výkon, na který se mělo vyplácet 900,- Kč. Dopadlo to dobře, nikdo to nevybral, takže příště by se mělo čekat na to, kdo vyhraje 1 350,- Kč. Pokud se zaplní dvě volná místa (to asi udělají Javoři), bude to ještě o 30,- Kč víc. Čímž jsem popsal obsazovačku na příští měsíc, takže už mně nezbývá než se rozloučit a popřát Vám klidné svátky a vůbec příjemné prožití všeho, co budete prožívat. Zdeněk Barvínek.