10. dubna 2016|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 4. turnaj

Magická hranice byla dvakrát v ohrožení.

Nemyslím samozřejmě třístovku, takoví hráči na tento turnaj nechodí, myslel jsem stovku. Tu jako první ohrozila Hela Vičarová, ale nakonec ji jasně o tři body překonala. Vážněji svůj útok pod tuto hranici myslel Michal Barna. Nakonec zhatily jeho plán dva strajky na konci hry, takže z toho bylo 101. Škoda. Ti dva samozřejmě skončili na chvostu výsledkové listiny, mezi ně se narvala Mária Kameníková, která hrála proti šestému nejvyššímu průměru, takže to neměla úplně lehké. Po první hře vedl Jirka Vičar, druhý byl Pavel Petráček, třetí místo patřilo Františku Brokešovi. Ten se po druhé hře dostal do vedení, když hodil 226 bodů. To se ukázalo být nejvyšším náhozem turnaje (Zdenek Jakesch jen vyrovnal, takže rozhodoval druhý nejvyšší nához) a protože František měl nakonec i nejvyšší průměr, je na první fotce a to sám. Ze zajímavých umístění zmíním sedmnácté místo, čili krále jelit. Po první hře byla sedmnáctá Kačka Šilarová, po druhé hře ji vystřídal Michal již zmiňovaný Barna, po třetí hře to byla Hanka Schulzová. Za Františka se po druhé hře zařadil náš Zbynďa Barvínek, třetí byl Jirka Vičar a na bramborách byl Pavel Petráček. Toho vynesla třetí hra do čela a vypadal na smrt šokem. To Luboše Marka druhé a Františka Brokeše třetí místo z míry nevyvedlo, jen František prý brblal, že mu nepadají strajky. Třetí a čtvrtá hra byly nejchudší na dvoustovky. Zatímco v ostatních rundách padly třeba i tři za rundu, v těchto to byla vždy jen jedna, pokaždé hozena Lubošem Markem. To dostalo Luboše po čtvrté hře do čela. Za něj se seřadili Pavel Petráček a náš Zbynďa, čtvrtý byl Jirka Vičar. Králem jelit byl v tu chvíli Vlastík Vrána, jeho žena Irena měla v tu chvíli kladný výsledek, takže byla daleko před ním. Vlastík měl totiž na kontě součet -2, což ho děsně rozjařilo, navíc byl nejlepším hráčem, který byl v záporných číslech. Luboš Marek, který měl na konci, stejně jako František Brokeš, tři dvoustovky, své vedení ale neuhájil. Bodejť by jo, hrál proti druhému nejvyššímu průměru a tak se musel spokojit s bramborovou medailí. František Brokeš hrál proti nejvyššímu průměru startovního pole (vyšší jsem měl z přítomných jen já) a Luboše přesto porazil o jedenáct bodů. Skončil devět bodů za naším Zbynďou a ten o další tři body za vítězem, což byl Pavel Petráček. Ten se hnal užít si focení před obrázek Citroena, takže je na druhé fotce tradičně uprostřed, po pravici je Zbyněk a po levici František. Kousek za Lubošem je na pátém místě Jirka Javůrek, nad sto bodů se výsledkem dostal i Jirka Vičar. Nejlepší ženou, což se v tomto turnaji nehodnotí (proč ho nehrají fotbalisti, ti furt brblají ať babám žádný bonus nedávám, to nevím) byla Irča Vránová, za ní je ligový spoluhráč z V.I.P. Petr Eliáš (ukázalo se, kdo tým táhne a kdo umí prd, že Vlastíku?). Lepší polovinu startovního pole uzavírá Kačka Šilarová a přítomné dělila na lepší a horší jedenáctá Lucie Javůrková. Zdenka Jakesche připravila o vítězství v turnaji poslední hra. Pokud by v ní hodil 341 bodů, tak by byl první. Ono by stačilo, kdyby posledním hodem poslední hry hodil straj, měl by nejvyšší nához turnaje, ale on ne, stačilo mu devět. A to jsem mu to hlásil. Pavel pan Krulich, můj žák, byl nejhůř umístěným hráčem, který si hodil aspoň jednu dvoustovku. Za ním jsoucí už neměli žádnou. Jana Nováková a Olda Doležel se výsledkem dostali do kladných čísel, stejně tak i Helena Simonová. Králem jelit se nakonec stala Hanka Schulzová, její výsledek je – 5. V květnu by mělo hrát šestadvacet hráčů, tolik jich je v obsazovačce, kolik to bude doopravdy ukáží tradičně poslední minuty. A to by mohlo stačit, ať se Vám daří na co sáhnete Vám přeje Zdeněk Barvínek.