12. srpna 2018|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Generali Cup, 8. turnaj

Sešel se ideální počet závodníků, ...

Sešel se ideální počet závodníků, patnáct na osmidráze je výhodný v tom, že když se jedna dráha rozbije, tak pošlu jediného závodníka domů (toho, kdo by mě šel nejvíc na nervy, takže kteréhokoliv) a jedeme na sedmi drahách dál. Tentokrát se nerozbilo nic, takže na osmičce si rozehrál sám Jirka Havlík mladší, který nastupoval s bonusem 60 bodů na hru. Po první hře byl čtvrtý, pak šestý, osmý, znovu šestý, po semifinále byl na sedmém místě a skvělá finálová hra (137 + 60) ho dostala na konečné páté místo. O jedenáct bodů víc měla nejlepší žena turnaje, Hela Simonová, která začala jako čtrnáctá a postupně se zlepšovala až na čtvrté místo. Na fotce je s ní Franta Staněk. Ten si vysloužil tu čest (?) nejvyšším náhozem turnaje, který byl 243 bodů. Hela nemá vousy, Franta brýle. Za malým Jirkou Havlíkem byl Vašek Martinec, což bylo největší zklamání soutěže. Ne tím, že neudržel třetí místo, na kterém byl po čtvrté hře, ale tím, že sliboval, že se bude motat, ale když jsme odjížděli domů, tak s tím teprve začínal. Osm bodů za Vaškem skončila druhá nejlepší žena, Jana Nováková. Ta byla po polovině turnaje dokonce na třetím místě a zuřivou Helenu pronásledovala až do poslední hry. Posledním finalistou byl nováček mých turnajů, Petr Přibyslavský, který zaujal nevšední taktikou. Dlouho házel pouze žlaby a strajky, byla sranda se na něj dívat. Je to mladý chlapec, řekl bych, že z něj může ještě něco velkého být, tedy pokud ho něco malého nesežere. Nejlepší trojice je na druhé fotce. Uprostřed jasný vítěz, Jirka Havlík, hrající systémem start – cíl. To je jiný systém než strajk – žlab, i když to na první kouknutí vypadá stejně. Druhý byl zákeřný Franta Staněk. Nastoupil, coby nejlepší hráč turnaje, na první dráhu. Na ní hodil 138, což se škrtalo a pak už soustředěně útočil na nához turnaje, což se mu povedlo a na první místo, což skoro. Po Jirkově levice se kření Pavel Petráček, který skončil na třetím místě. Cestu na stupně vítězů nemohla této trojici znepříjemnit Anička Brokešová, té na postup do finálové hry chybělo blbých třináct bodů. Ty mít a přidat ve finále 250, tak mohlo být všechno jinačí. Kousek za Aničkou skončil Roman Kalous, pro kterého bylo desáté místo jeho nejlepším umístěním v turnaji. Jedenáctý je Franta Brokeš, dlouhou dobu pevně umístěný na dráze osm, která je vyhrazena pro největšího chudáka turnaje. František na ní na poslední dvě hry vyměnil kouli a s ní porazil čtyři soupeře, včetně minulého vítěze, Tomáše Paukerta. Bod za Tomášem skončil třetí nejkvalitnější hráč turnaje, Pavel Nádvorník, u něhož se kvalita tentokrát musela hledat v tabulkách, na dráze moc vidět nebyla. Ovšem ponožky měl pěkné. Obrovský souboj byl o čtrnácté místo a výsledek potvrdil světové trendy. Jasně ho získal Luboš Marek, který točí. Daleko za ním skončil Petr Eliáš, mistr Evropy elektrikářů, který hází rovně. Na srpen mám v obsazovačce sedmnáct jmen, ovšem po truchlivých zkušenostech netroufám tipovat, kolik nás bude. Přesto se však těším a zdravím Vás, optimista Zdeněk Barvínek.