7. listopadu 2012|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Steel cup, 11. turnaj

Ideální počet startujících ...

... by tentokrát byl jeden. Samozřejmě z čistě praktického hlediska, aplikovaného na osobu mou a Pavla Dologa, který měl službu. Namazáno bylo totiž tak, že kdyby nám chtěl každý druhý hráč za to na čem musel hrát dát facku, tak bychom uvítali, aby tam žádný druhý hráč nebyl. Levá strana byla v pořádku, taky Vašek Chládek, jediný levák startovního pole, si liboval. Na pravé straně ale bylo prapodivné mazání, o které se postarala porucha mazačky. Prasklo v ní totiž lanko, které zvedá pravé knoty, takže ty se nezvedaly. Je pravda, že špatné mazání reklamoval už po prvních hodech Honza Reichl a taky je pravda, že já s Pavlem jsme to měli vědět už před turnajem. Doufám, že je taky pravda, že se nám to znovu hned tak nestane. Petru Tomáškovi tak stačil na nejvyšší nához výkon 226 bodů. To by ještě nebylo tak strašné, horší bylo, že po odehrání sto šesti her byl nejvyšší nához 205 bodů a měl ho rovinář Lojza Tacl. S Petrem je na prvním obrázku Eva Appeltauerová, která byla nejlepší ženou turnaje. Škoda, že jsem neudělal fotku nejšťastnějších hráčů turnaje. To byli ti úspěšní v tombole. V té se rozdělovalo 3 800 Kč. Na první pokus jsem vylosoval číslo 266 a podle předmluvy je Vám jasné, že to nehodil nikdo. Zbýval druhý pokus a pak by se ta částka přesouvala do prosince. Jenže padlo číslo 168 a bylo veselo. Vlastík Vrána to hodil pro jistotu dvakrát, takže bral polovinu částky, o druhou polovinu se rozdělil Karel Kyncl a Gabča Růžičková. Ale zpátky ke galejím, které byly na dráze (netýká se Vaška Chládka a rovinářů, ti hráli normálně). Do pavouka jít odmítl čtrnáctý hráč kvalifikace i když měl veliké šance celkově být první. Jednalo se o mě. Tímto se uvolnilo poslední postupové místo pro Vlastíka Vránu, který se tak vyhnul desperádu. To bylo stejně jako před měsícem hodně napínavé. K postupu byl nejblíž Honza Chaloupka, měl shodit tři kuželky a v posledním hodu mu na postup stačilo osm. On ale ty tři netrefil, takže nic. Před ním skončili Jirka Kužílek a Alfons, což je Milan Vítek. Jirka hodil 197 bodů, Alf 189 ale protože měl bonus osmi bodů, měli v součtu stejně. Postoupit měl ten, který se líp umístil v kvalifikaci a to byl rozdílem jednoho bodu Alf. V součtu dvou her se přes hranici 400 bodů dostala Irena Vránová a Petr Tomášek, kterému k tomu pomohlo oněch 226 bodů. Na postup tak stačilo Petru Dolečkovi 330 bodů, Vlastík šťastný Vrána postoupil na 328 a Gábina Růžičková na 322 bodů. To tu snad ještě nebylo (a taky nebude). Finále se vyvíjelo v tomto šíleném duchu, po první hře vedl s velkým náskokem Petr Doleček, který hodil 192 bodů. Přidal k tomu 162 a skončil čtvrtý, pět bodů před Viktorem Vodákem. Šesté místo vybojoval (?) Vlastík Vrána, který hodil ve druhé hře 201 bodů. Poslední dvě finálová místa patří Ireně Vránové a Petru Tomáškovi. Tomu se podařilo, stejně jako Karlu Kynclovi, hodit dva žlaby v jednom frejmu. Dalších žlabů bylo u točařů moc a moc. Třetí nakonec byla Gábina Růžičková, která porazila Petra Dolečka o pět bodů, se svou tetou Evou prohrála o tři body a na vítězného Jirku Kusého (ti tři jsou na druhé fotce) ztrácela osmnáct bodů. Vítězům gratuluji, ostatním se ještě jednou omlouvám a doufám, že v prosinci bude všechno lepší. ZB