9. června 2026|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Vinca cup, 4. turnaj

​Třináctka nemůže být nešťastné číslo.

Pravda, třináct lidí a říkat tomu turnaj, to není žádná velká sláva, ale na druhou stranu, vždyť mohlo přijít lidí i jen jedenáct. A navíc, já mám třináctého narozeniny. Bude to v tomto měsíci, a proto jsem na první fotce. Partnera mi na ní dělá Věra Krejchová, což je pro mě veliká pocta. Jednak byla nejlepší ženou turnaje, a navíc se stala královnou jelit, tak významná je to žena. Rozeznáte nás snadno, barvu vlasů máme sice stejnou, ale já jich mám míň, a Věra nemá brýle. Zajímavostí je, že se ráda mačká. Nejen ke mně, do poslední hry nepostoupila i když měla stejně jako Sláva Šilar, takže rozhodoval vyšší nához a za sebou nechala Frantu Staňka jen o jeden bod. Skoro se k nim přimáčkla též Anička Brokešová, asi si to nesečetla a tak jí k těsnému kontaktu chyběly dva body. To mohla být trojka, Věra, Anička a mezi nimi Franta. Nebýt jedné hra, tak vzorem vyrovnanosti mohla být Andrea Kubešová. Pokazila si to čtvrtou hrou, ve které neuvěřitelně vylétla vzhůru. Tedy vzhůru, po kvalifikaci byla třináctá, ovšem v semifinále hodila stejně jako Rosťa Konečný, čímž ho jasně porazila. Na jeho čtyři body za to, že už začíná být starý, postavila fakt, že je žena a Rosťa byl v Piheli (malebná ves u Nového Boru). Obrovitá bitva byla na stupních vítězů. Na stupeň nejvyšší se vydrápal Míra Koukal z Olomouce (nebo někde z okolí) s náskokem čtyř bodů před Karlem Novákem z Olomouce (nebo někde z okolí). Přes 400 bodů, a to výrazně, má v součtu dvou her a bonusů (za věk umístění v kvalifikaci a věk) František Brokeš, který skončil třetí. Obdivuhodnější je to u něho (a u jeho manželky Anny), že musel překonávat aklimatizační potíže, protože se v noci vrátili ze zahraničního turnaje. Klobouk dolů. Na čtvrtém místě je můj oblíbenec Toník Osička z Velkých Bílovic a poté od Olomouce. Ten o jediný bod porazil Jaru Peštála (z Valtic), který byl nejlepším hráčem, jenž se obešel bez dvoustovky. Jara oskalpoval Milana Brokeše, což je o to cennější, že Milan měl nejvyšší průměr celého startovního pole. Sedmé a osmé místo si v klidu rozdělili Pavlík Lůža a Sláva Šilar, kteří v pořadí jak jsou napsání obsadili poslední dvě finálová místa. Že bylo tentokrát těsné skoro všechno dokládá i fakt, že dva hráči, Karel a lepší z Františků, měli shodný nejvyšší nához turnaje. Což by mohlo být vše, snad jen, ta další turnaj je 5. července a v tuto chvíli mám na obsazovačce dvanáct lidí, což se samozřejmě může ještě změnit. Čímž se s Vámi loučí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat přeje Zdeněk Barvínek