9. září 2020|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

9 potěšení, 7. turnaj

Pomníky padlým buduje kulturní společnost, ...

Pomníky padlým buduje kulturní společnost, k níž já chci rozhodně patřit. Padlých v turnaji, který hraje jedenadvacet borců, mám pět a neváhám říct, že byli ozdobou turnaje. Navíc, jako by to tušil, přivezl Sláva Šilar jedenáct zákusků, místo sjednaných devíti. Tři dostal Míra Sejkora, který se nedostal do finále turnaje, přestože měl pátý nejlepší semifinálový výkon. Doplatil na to, že Viktor, který v následném finále zcela vykrvácel (hodit o dva body míň, byl by ve finále poslední) hodil 488. Dva zákusky získala pátá žena v pořadí, Jana Fuchsová, která zdobí už jen tím, že na turnaj přišla a dva byly pro Petra Matějku, který se stal oblíbeným úplně všemi účastníky turnaje. Asi byste mohli tušit proč. Dva zbývající jsou s Mírou Sejkorou na fotce. Milana jsem fotil ne proto, že na něho, díky tombole, taky dva zákusky zbyly, ale proto, že byl vyřazen mým asistentem Vlastíkem na shodný výsledek, takže proto, že byl v kvalifikaci horší. No a posledním na fotce je Jarda Horák. Ten se vyznačoval tím, že byl jediným, kdo nevyhrál nic, ale rozdělil se se mnou o dva zákusky, které byly navíc. Vybral si řez, na který jsem měl chuť a na mě zbyl indián (teď nevím, jestli díky řádění pomatených nemám napsat „původní obyvatel Ameriky“). Nejlepším v horší polovině finále byl zklamaný Máca. Hodil nejvyšší nához a jak mi prozradil Máca, který skončil čtvrtý, moc se těšil na focení. Jenže tady se na nához nehraje, takže je neviditelný. Ještě hůř skončil vítěz kvalifikace, Franta Staněk a nejspíš se neradovala ani Jana Nováková. Jednak byla v kvalifikaci třetí nejlepší, ale navíc na konci byla třetí nejlepší ženou a odměňují se nejlepší dvě. Stříbro a bronz v přeboru okresu Svitavy získali Jindra Vodehnal a František Brokeš, ti dva se mohli radovat jen z úspěchů svých spolucestujících žen. Na Viktora jsem už plivnul a za finálový výkon nemohu chválit ani Evu Appel, určitě jim ale udělal radost způsob, jakým si namazali na chleba Petra Musila. Složení nejlepší čtveřice (na fotce zleva Jirka, Anička, Maruš a Sláva) je alespoň v kategorii mužů pro mě velkým překvapením. Ne, že by ti dva nepatřili mezi favority, ovšem jak začal obě finálové hry můj asistent, ve svém rodišti zvaný „pan pomalý“, tak to vypadalo, že nikdo nemá šanci. Nakonec skončil třetí, dva body před zákeřným Marcelem (že jo, Máco?), skoro dvacet bodů za Slávou Šilarem a za vítězem Jirkou o bodů čtyřiadvacet. V ženách to bylo jako na houpačce. Bitva o první místo se stala zároveň přeborem okresu Svitavy. Po první hře jasně vedla Maruš, Anička vypadala, že se odebírá na smetiště dějin. V té druhé ale hodila 254 a brala Svitavské stříbro. Výborně celý turnaj, s výjimkou první finálové hry, odehrál Luboš Marek, za kterým o jediný bod skončil bronzový Svitavák, Pavel Nádvorník. Závěrem, že nikdo se na turnaji nepopral, nikdo se nehádal a myslím si, že nikdo nikomu dokonce ani nevyhrožoval (mně jo, ale to se nepočítá), takže já za sebe se na další turnaj těším. Bude se hrát 12. října a v obsazovačce mám zatím napsáno devatenáct jmen. Čímž se s Vámi loučí a všechno nejlepší přeje ZB