27. května 2026|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

ČMD - českomoravský duel, 1. turnaj

Měl jsem strach, ale dopadlo to dobře ...

Měl jsem strach, ale dopadlo to dobře, čili jako vždycky. Oprášil jsem program před lety populárního turnaje, kde po každé hře většinou vznikají nové dvojice, které se mezi sebou perou o bonusové body, které si hráči připisují k tomu, co hodili. Nevím, co jsem měl tehdy proti ženám, ale ono si vždycky, při troše snahy, něco najde, ale nedával jsem jim bonus za to, že jsou ženami. Rozhodl jsem se to napravit, takže jsem jim ke každé hře dával osm bodů. Jenže se vloudila chybička a při prvním řazení do dvojic to řadilo bez bonusu. Toho si všimla Magdalena Dvořáková (drze se směje na první fotce) a reklamovala to (že já vůl jim ten bonus dával). Načež jsme to několik minut řešili, což třetině hráčů nevadilo a dvě třetiny se radovaly, že je to jako vždycky. Ale nebojte, příště to půjde jako po másle. Na té fotce Magdu drží pravou rukou Míra Koukal, pozdější vítěz, levačku má na rameni Petra Leinwebera, celkově třetího. Takže zlato jde do Olomouce a další kovy do Svitav. Míra je nejspíš (jsem línej to kontrolovat) nejvyrovnanější hráč, po první hře byl třetí a pak už jen první. Nojo, Magda byla druhá s výjimkou první hry, kdy byla až osmá (a to se hádala). Petr je bojovník, třetinu turnaje byl mezi jelity, ale pak stoupal a stoupal. Dalším výrazným hráčem, škodičem turnaje je Kolja Fufalko. Na pěkné, nehorované místo, ho dostala průměrná čísla, kterými ovšem, jako jediný hráč, vždy svého soupeře porazil, což mu vyneslo šedesát bodů a čtvrtý flek. Karel Novák měl dilema, zda po předposledním místě na dopoledním turnaji spáchat sebevraždu, nebo…., zvolil za b) a bylo z toho páté místo, když chvíli byl i čtvrtý. Marcel Svoboda se k šestému místu doklopýtal na rozdíl od Kryštofa Schwarze, který byl skoro furt čtvrtý, aby byl nakonec rád za místo sedmé. Za ním Danuše Krejčová uzavírala elitní osmičku, která, na rozdíl od té další a od té ještě dalšejší nebrala nic. Tu druhou osmičku vedl Jara Peštál, který byl zmítán pocity. Ty příjemné jsou za deváté místo, ale hlavně za dvě stovky, co za to byly, ale hlavně za 246, což hodil a byl to nejvyšší nához dne. Ten nepříjemný byl za to, že nebyla vypsána odměna za nejvyšší nához. Další dva na fotce byli celkem spokojeni. Láďa Schůt za stovku za desáté místo a jistě i za to, že byl před Pepou Simonem při stejném výsledku. Rozhodlo o tom směšné pravidlo, že líp je na tom ten, kdo nadělal víc bodů za porážku soupeře. Čili kdo hrál hůř. Zajímavé, že? Třetí na fotce je Jana Svobodová. Ta měla radost, že měla svátek a že byla sedmnáctá, čili královnou jelit. V souboji trojice zástupců velkých měst vyhrál Tonda Osička z Olomouce nad Slávou Šilarem z Chocně, původem z Brandýsa nad Orlicí a nad Lubošem Markem z téhož Brandýsa, původem nevím odkud. Před Janou Svobodovou (ještě prozradím, že ta vždycky dovedně předstírá, že se nerada fotí) byl souboj vesničanů, ve kterém Milan Neugebauer rozdrtil Viktora Vodáka. Oba vyrovnaně hráli, Milan se motal mezi třináctým a patnáctým místem a Viktor dokonce mezi šestnáctým a sedmnáctým, takže byl vyrovnanější než Míra Koukal. Ten Viktorovi samozřejmě odevzdá cenu pro nejvyrovnanějšího. Jirka Hradil není na prachy. Kdyby chtěl, určitě by měl o dva body víc a porazil by Janu, jenže, jak se mi svěřil, Janě nechtěl zkazit narozeniny. Chvíli jsem si myslel, že Jirka Hradil, stejně jako Kolja, vždy porazil svého soupeře. Ve sloupci b měl pokaždé číslo, ale dvakrát mělo hodnotu dvou bodů, to Jirka remizoval, nejdřív s Helenou Simonovou a pak i s mým bratrem Janem. Ti dva remízáři, Hela i Jan, jsou téměř na chvostu výsledkové listiny, ovšem daleko před mým žákem, Rosťou Konečným (trup držet Rosťo pevně nahoře, ne se kroutit jako žížala) a Lucií Gagalíkovou. I ti by měli být šťastní, Rosťa proto, že ho čeká cesta vzhůru a Lucka proto, že v přímém souboji v dopoledním turnaji porazila Slávu Šilara a Frantu Staňka. Ti se z toho snad už vzpamatovali. Doufám, že jsem Vás pochválil všechny a že se těšíte na červen. To jsem připraven na Vás, co jste připraveni na mně, a bude to první a čtvrtou neděli v měsíci. A co se týče chybiček z mé strany, tak s těmi se nedá příliš počítat. Čímž se s Vámi loučí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat, Vám přeje Zdeněk Barvínek