Ne že by byl takovým fandou na focení, ale hrál tak dobře, že měl nejvyšší nához jednotlivců a ještě byl i v nejlepším družstvu. V tvrdé konkurenci tří žen se před Helenu Simonovou (potravinovou referentkou družstva S6) a před svou kolegyni Zdenu Klapalovou dostala Dráža Morávková, která hodila výborných 180 bodů. Dráža má na krku šátek, Jirka má na ruce soustruh. Smolný den měli hráči Pemi. Přesto, že měli pátý nejvyšší průměr, nezískali ani bod. Jeden zápas prohráli o patnáct a jeden o jedenáct bodů. Na vítězství jim nestačil ani výkon 553 bodů. Zatím jsou tedy na desátém místě. O místo lépe jsou na tom Maxíci, za které hraje vlevo vyfocená. Vyhráli jednou, před Pemi mají náskok čtyř bodů. Se stejným počtem bodů jsou na osmém místě hráči Haluz boys. Skončili rovněž bez vítězství, ovšem nemuseli truchlit, neboť jejich zisk odpovídal jejich průměru. Jeden zápas sice prohráli o pouhých sedm bodů, ovšem jediným jejich triumfem byl titul za nejnižší nához dne. O dva body víc než Haluzové, tedy osmnáct bodů, má sedmý Vichr z hor. Těm ovšem šestý hrací den vyšel, dokázali vyhrát tři zápasy. Jejich praporem mával hlavně Petr Svoboda mladší, který bez čepice dokázal hrát průměr 182,75 bodu. Nejlepší z horší poloviny jsou hráči ČMKS. Mají dvaadvacet bodů, vyhrát se jim podařilo jen jednou. Navíc to bylo vítězství prachmizerné, neboť porazili Pemi (za Pemi hraje můj syneček) o patnáct bodů. Fuj Ervíne, Jirko a Marceli. Honzo taky, protože kdyby tě postavili, taky by ses snažil. Vedle tohoto vítězství se vyznačovali hráči ČMKS tím, že se ničím nevyznačovali. Snad ještě tím, že s nimi je sranda. Na pátém místě jsou s dvaadvaceti body Kmotři. Ti snad totálně zešíleli. Průměrný výkon měli o dva body horší, než Pemi, ovšem neprohráli ani prd. Tedy ani zápas. Jejich Martin Stejskal měl pátý nejvyšší průměr dne. Pět bodů před Kmotry jsou na čtvrtém místě hráči S6. Vyhráli dvakrát a opírali se kupodivu o Libora Strnada a Zdeňka Jansu a ne o Luboše Marka a Helenu Simonovou. O Heleniny výkony se opírali při dohozených červených strajcích. Smůlu měli v utkáních se špicí tabulky. S prvními Koulemi prohráli o devět a s druhým Oceánem o dva body. Daleko přede mnou, daleko za mnou. To je pozice třetích STS Chvojkovice – Brod. Vyhrát se jim podařilo taky jen dvakrát (na třetí družstvo je to pochopitelně málo), ovšem omluvou jim může být jejich účast na lyžařském zájezdu, kde není ani špetka sněhu. Umíte si představit, jak jsou zrasovaní. Omluvou jim není ani to, že Aleš Motyčka měl nejvyšší průměr dne. Ten totiž na lyže nejel. O první místo se zatím perou dvě družstva. Druzí jsou se ztrátou dvou bodů borci z Oceánu. Vyhráli všechny zápasy (nad S6 o dva body), na druhém místě v náhozech se umístil jejich Franta Staněk, v průměru třetí byl Honza Janecký. Vláďa Balcařík je vedoucí. Navíc měli i nejvyšší průměr dne. Nad touto větou stojí trojice z Pardubic, schovaná za název Koule. Zleva je Milan Tezner, čtvrtý nához dne, Jirka Kopečný, nejvyšší nához dne a Michal Loučka, majitel nejkrásnější herny v ČR, osmnáctidráhy v Pardubicích. Kluci měli nejvyšší nához a taky vedou ligu s náskokem dvou bodů. Michal je i nejlepším hráčem ligy. Na další setkání s Vámi se nejpozději při únorové lize těší Z. Barvínek