Docela jsem měl na ně zlost, neboť jsem je podezíral z nedostatku snahy v utkání s do té doby posledním týmem Pemi. Miloš Reichl se dvěmi šesťáky (nemyslím drobné mince, ale žáky šesté třídy) sice vyhrál utkání pravdy proti Maxíkům, ovšem vzhledem k tomu, že Maxíci před tím dvě utkání vyhráli, zůstával s nimi stále na posledním místě. V posledním utkání proti Pemi nastoupily Koule a hrály tak bídně, že jsem se na to nemohl dívat. Po utkání jsem obvinil Michala Loučku z nekorektního výkonu. On se bránil poukazováním na celodenní výkony svého družstva. On sám po 168, 196 a 191 hodil 188 bodů. Jiří Kopečný po 159, 156 a 160 hodil bídných 130 a Milan Tezner dosáhl proti Pemi výkonu 148, když před tím hodil 121, 132 a 170 bodů. Tím jsem popsal úterní večer vedoucích Koulí a ta porážka s Pemi o dvanáct bodů přišla tak, že Koule měly dohráno, Honza Reichl hodil v posledním frejmu dva strajky, tím porazil Michala o tři body, získal 20 bodů bonus a bylo to. Maxíci jsou tedy poslední se stejným počtem bodů jako Pemi a se ztrátou jednoho bodu na Haluz boys. Navíc mají Zdenu Klapalovou, která byla nejlepší mezi děvčaty, navíc je hodná, má dobrou povahu a jestli jsem kdy o ní napsal něco neuctivého, tak jsem to tak nemyslel. Haluz boys urvali jediný bod, který však, vzhledem k tomu, že byl proti Oceánu, měl cenu zlata. Tři body před nimi je na sedmém místě Vichr z hor. Vichři, vzhledem k tomu, že do dalšího ročníku nenastoupí, hrají bez nervů, protože nejsou vůbec ničím ohroženi. Vyhráli jedno utkání, tři porážky byly všechny o cca čtyřicet a méně bodů. Šestí jsou borci z ČMKS. Vyhráli dvakrát a Honza Štancl byl třetím nejlepším hráčem dne. Ovšem mne daleko víc zaujali červenými jedničkami Ervína Malého (ten den byl k vidění i červené a bílé nuly). Bez jakýchkoliv starostí jsou na pátém místě Kmotři. Vyhráli dvakrát a k tomu měli dva další výkony, že s nimi by nevyhráli ani nad mrtvolama (nebo mrtvoly, češtináři si dosadí). Do skupiny šesti týmů, které měly dvě vítězství, patří i čtvrtí S6. U nich přestal brát ohled na postavení v zaměstnání Libor Strnad a byl z nich nejlepší. Nevím, ale jak znám mizernou povahu jeho šéfa Luboše, se kterým hraju taroky, možná neudělal dobře. Pokud Libora uvidíte létat s koštětem po nádvoří firmy, odhadl jsem to dobře. Na třetím místě je STS Chvojkovice – Brod. Pilířem družstva je Jirka Rybka (oba své spoluhráče hravě unese), který je na horní fotce se Zdenou, neboť hodil 227 bodů, což bylo ten den nejvíc. Se svými kumpány (chtěl jsem napsat s kolektivem, ale nějak mi to nešlo z prstů) měl i nejvyšší nához družstev, takže jejich společné foto je vpravo. Kluci měli i nejvyšší průměr mezi družstvy a řekl bych, že se ještě pokusí udělat něco s druhým místem, na kterém je zatím Oceán. Hráči Oceánu vybojovali pět bodů, když prohráli jen v utkání s vedoucími Koulemi. To bylo jediné utkání, ve kterém hodili pod 500 bodů. Oceán měl druhý nejvyšší průměr a Honza Janecký byl v průměru druhý v jednotlivcích. Koule jsem už pomluvil, tak snad jen, že Michal Loučka je nejlepším hráčem soutěže. Náskok mají kluci takový, že jim už první místo a tím i přímý postup do druhé ligy nemůže utéci. Jak to dopadne v boji a druhé a desáté místo se dozvíme za měsíc a pak hned hurá do dalšího ročníku. Ať Vám to pěkně uteče Vám přeje Váš nejoblíbenější vedoucí Z. B.