To u focení nejvyšších náhozů v Esab 3. lize. Trochu, ale opravdu jen malinko, se budu zabývat jeho sedmým, nekonečným turnajem. Dvě družstva ho absolvovaly bez porážky, dvě bez vítězství. Pemi, které se drží na desátém místě, celou tu dobu v sestavě improvizovalo. Takže výmluvu bychom měli. Deváté místo a v sedmém hracím dnu nula bodů, to jsou Maxíci. Ovšem ti mají naprosto suverénně nejlepší hráčku tohoto hracího dne. Helenu Simonovou, která hodila slaboučkých 148 bodů suverénně o jeden bod přehrála Zdena Klapalová. Při hraní je vynikající, ale ani při focení nedopadá špatně. S ní stojící Jiří Kopečný je typický fotomodel. Jen kdyby u focení tak blbě nekecal. Jako že se fotit nechce. Kdyby hodil o dva body míň, mohl nechat focení na Jirkovi Brožkovi z týmu Haluz boys. Haluz boys mají dvacet bodů, čtyři body náskok před Maxíky a osm bodů před Pemi. Jirka Brožek se v tomto hracím dnu vyznamenal, když přesvědčivě rozdrtil Petra Svobodu staršího. Petr měl rozptyl ve výkonech 114 – 201, Jirka 114 – 221. Zkrátka jak mu to říkám při každém hraní: „Jiříku, fotr by na tebe byl pyšný“. Kór kdyby zjistil, že Haluzáci získali čtyři body za dvě vítězství. Stejný počet bodů získali Vichři z hor, kteří jsou s náskokem dvou bodů před Haluz boys na Sedmém místě. Jejich Petr Svoboda ml., na rozdíl od Petra Svobody st. nehodil 201, ale 220 bodů, což je třetí nejvyšší nához. Třetí skončili Vichři i v průměru družstev. Dvacet tři bodů mají ČMKS. Čeští moravané vyhráli jen jednou navíc na výkon, na který se vyhrát nepodařilo nikomu. Stačilo jim při chytré hře na vítězství 478 bodů. Kompenzovali to tím, že prohráli na 513 bodů, což je výkon který nedosáhlo žádné poražené družstvo. Horní polovinu tabulky uzavírají Kmotři, kteří mají dvacet šest bodů, což by mohlo znamenat, že sestupové starosti (stejně jako postupové) jsou u nich jen ve velmi teoretické rovině. Jejich dvě vítězství jsou na to, co hráli docela slušný výsledek. S6 na čtvrtém místě vybojovali vítězství dvě a mají se ziskem 31 bodů klid. Vedle tvrdého souboje Heleny Simonové s červenými strajky a se Zdenou Klapalovou byli poměrně nevýrazní. Výrazní byli hráči STS Chvojkovice – Brod. Ti vyhráli všechny čtyři zápasy a jsou se čtyřiceti body jediní, kteří mají na dohled dvojici která se budou ucházet o postup ať už přímý, nebo přes baráž. Tento hrací den jim vyšel, nejvyšší průměr dne má Aleš Motyčka, v družstvech mají druhý i třetí nejvyšší nához. Čtyřicet osm bodů má na svém kontě druhý Oceán, který vyhrál v tomto hracím dnu tři zápasy. V náhozích jednotlivců i družstev figuruje toto družstvo jen sporadicky, v průměru družstev je Oceán čtvrtý, takže z tohoto pohledu je to slušný bodový zisk. Koule absolvovaly turnaj bez porážky. Zúčastnily se jediného těsného zápasu, když o osm bodů hráči Koulí porazili předposlední Maxíky. Jirka Kopečný, jak jsem se už zmiňoval měl nejvyšší nához jednotlivců, Michal Loučka měl druhý nejvyšší průměr a jako družstvo měli nejen nejvyšší nához nához, ale i nejvyšší průměr. Takže tady je všechno po zásluze. S tímto konstatováním se s loučí Zdeněk Barvínek.