29. dubna 2026|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Mistr cukrárny V uličce, 3. turnaj

​Choceňsko - Brandýská tlupa ...

Choceňsko - Brandýská tlupa pokračovala ve svém řádění, tentokrát ale bez významnějšího finančního efektu. Ve druhé hře Sláva Šilar i Luboš Marek hodili třístovku a v kvalifikaci obsadili dvě první místa. U Slávy to lze tolerovat, je to o mistra jeho cukrárny ale co Luboš? Ten má na starosti silnice v našem okrese, tak by se mohl ovládat. V součtu tří her se přes 700 bodů dostal i Kolja Fufalko, Karel Novák, pozdější celkový vítěz měl 699. Jsou to velmi zajímavé údaje, kvalita z toho jen kape, ale kam se to hrabe na Jirku Appeltauera a na jeho zkušenosti a umění. Ten zaútočil ze sedmadvacátého místa (tolik bylo hráčů) a tím se dostal do skupiny s Rosťou Konečným a Lucií Gagalíkovou. V této skupině se jasně prosadil, takže dostal lahvičku vína a chystal se domů. Co se týče Rosti a Lucie, ti se také chystali domů, napřed ale každý z této trojice slupl dortíček, dodaný na turnaj partnerem akce, Cukrárnou v uličce. Zato na špici byla mela, hlavním mlynářem se stal Karel Novák, který byl nejlepší v semifinále i na konci. Z žen, které se dostaly do velkého finále, byla nejlepší Eva Appeltauerová, která je na první fotce s Karlem. Eva se svým manželem vyhrály ze tří skupin dvě, tomu říkám úspěch. Karel porazil druhého z velkého finále o pět bodů, což je o vous, Eva porazila druhou nejlepší ženu z velkého finále o bodů 387, jak je to možné si najděte ve výsledcích. Mezi Luboš na sedmém místě a již jmenované se vecpali Jirka Hradil a Viktor Vodák. Oba hráli kvalifikaci blbě, ovšem pak se prudce zlepšili, což překvapilo hlavně u Jirky, který poslední dobou hraje prd. Za Lubošem je Míra Koukal, ten stále nevěděl, že dostane dlužnou bonboniéru, tak hlavně v poslední hře vykrvácel. I tak to stačilo na Marcela Svobodu a na nejlepšího z rodu Simonů, Romana. Za Romanem, najdeme vyfocenou Evu a poslední v elitě je na dvanáctém místě Marcel Sršeň. A máme tu malé finále. Tam byly zcela protiprávně odměněny a vyfoceny fotopartnerky právoplatných Slávy Šilara, druhého ve velkém finále a Zdendy Čejky, který vyhrál malé finále. Škoda, že nehodil o tři body víc, mohl být lepší i než již vychválený Karel Novák. Na fotce je Sláva v brýlích, to vykulené je Zdeněk. Tak, a jde se popravovat. Cenu 200 Kč má dostat druhá nejlepší žena velkého finále, ale tam žádná nebyla. Obnos ochotně zchlamstla (a ještě chtěla dortík) Hela Simonová. A cenu pro nejlepší ženu malého finále v hodnotné hodnotě 100 Kč (to měla dostat Hela, a ne dvojnásobek) si vzala Danuše Krejčová. U té musím zdůraznit, že jsme museli použít násilí, neb předstírala spravedlnost a čest. Neberu-li v úvahu vykuleného Zdendu, málem ze všech nejlepšího, tak mezi jelity (vlastně ne, myslím malé finále, jelita jsou níž), kralovali Tonda Osička (15.) a Jirka Staněk (19.), kteří měli průměr 211. A co se týče Simonů, tak v elitě jsou Roman a Hela, kdežto Pepa (16.) a Leoš (20.) jsou u Simonů za zabíjačkovou pochoutku. Síly překvapivě došly (vzhledem k jeho mládí) Karlu Hrbáčkovi, jemuž jsem, díky jeho jménu, hodně fandil. Je to díky mé lásce k vínu a díky Josefu Hrbáčkovi z Milovic, který ho uměl hodně dobře dělat. Karel ve druhé hře ukázal, že to taky umí hodně dobře, jen mu to musí dýl vydržet, ne jen na ranní turnaj. Oko bere, to jistě i Andrea Kubešová ví, že to značí jedenadvacáté místo. Podíváme-li se optikou velikosti republiky, tak to je v konkurenci deseti milionů obyvatel, ti všichni se mohli přihlásit. Tak, a zbývá už jen laskavě zmínit poslední trojici malého finále. Drtivým nástupem se Jana Svobodová dostala před Věru Krejchovou, ale přepálila tempo, takže nakonec skončila o pět bodů za ní. Obě si však poradily s Láďou muzikantem Schůtem. Ten se ovšem nemohl zcela soustředit na hru, blížil se odjezd domů a on musel zahřívat auto, aby to jelo. A co závěrem této skvostné akce? Jednak to, že se bude hrát 10. května odpoledne a hlavně to, že Míra Koukal dostal pytlík čokoládových bonbonů, takže pro své příští neúspěchy si bude muset najít jinou o(vý)mluvu. Tak, myslím si, že jsem toho napsal tolik, že bych si měl začít, zvláště na tmavých místech, dávat pozor. Což budu, mějte se (rádi), Zdeněk Barvínek