12. května 2026|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Mistr cukrárny V uličce, 3. turnaj

Starej hrbáček prohrál s Danuší.

Starej hrbáček prohrál s Danuší. Pozor, Danuše Krejčová turnaj nevyhrála, skončila sedmá, ale úvodní věta se mi tak líbí, že jsem ji nemohl nepoužít. Popisuje událost ze semifinále turnaje, kdy Danuše na dráze bojovala s Láďou Starým a Karlem Hrbáčkem o účast ve velkém finále. Jak ten hrdý souboj dopadl si najdete ve výsledcích, při turnaji to šlo poznat podle mých soucitných, až posměšných poznámek, kterými jsem ty dva nebožáky častoval. Dámy vůbec v tomto turnaji neprojevovaly patřičnou úctu k silným mužům. Začala s tím Magdalena Dvořáková, která finálové dvě hry začala jedinou třístovkou v turnaji, a celé to vyhrála. Na fotce se neuctivě řehtá, takže Petr Leinweber, nejlepší muž, se tváří bezradně. Nebo mně to tak aspoň připadá. Je pravda, že to může být i proto, že se o čtrnáct dní odkládá jejich dekorování plackou Mistr Šilarovy cukrárny. Šéf turnajů, jinak moc šikovný chlapík, na ně nějakou divnou náhodou zapomněl a Petr na to nejspíš myslí. Druhou nejlepší ženou akce je Věra Krejchová. Neposlechla mě, když jsem ji žádal, ať posledním hodem turnaje hodí nulu, že bude mít 239, což je číslo baráku, kde jsem se narodil. Hodila strajk, takže ve finále má ve dvou hrách 479, což je číslo domu, kde žiju. Dobrý, že? Druhým mužem v pořadí je Toník Osička, prý (podle Míry Koukala) citlivý chlapík. Tomu jsem se věnoval v komentáři k Vincovi, takže ho teď nechám na pokoji, jen ho vyfotím. S ním a s Věrou jsou na fotce vítězové malého finále, Andrea Kubešová a Pavlík Lůža, taky povedená dvojice. Na fotce jsou ti lepší uprostřed, obklopeni těmi míň lepšími, ale taky dobrými. Nebo ještě lépe, Věra a Tonda ukazují zuby a jsou blond, Andrea a Pavel ne. A jak to bylo dál? Protože za třetí místo se nic nedává, urval ho Sláva Šilar, partner turnaje. O čtyři body porazil skvěle finišujícího Karla Nováka, ten měl nejlepší hru poslední rundy a v celkovém pořadí porazil druhou nejlepší ženu o bod. Pak je Danuše, třetí nejlepší žena a Míra Koukal a Jirka Hradil. A tady to zase bylo, díky šéfovi turnaje, napínavé. Nevěděl jsem (propozice mám samozřejmě v malíčku a v počítači) jestli k vítězům na jednotlivých drahách jdou při devatenácti účastnících dva nebo jen jeden nevítěz z dráhy, který hodil nejvíc. Program Honza Poruba udělal tak, že šel jen jeden, čili Pavel Lůža ne. Být to jinak, dostal by se do velkého finále. To by byla velká sláva, ale nedostal by cenu pro nejlepšího muže malého finále, tím by se stal Rosťa Konečný. Takže Pavel může Rosťovi tu stovečku dát. Šťastnou třináctku v pořadí má Kolja Fufalko, což byl favorit turnaje. On je ale ztělesněná spravedlnost, věděl, že si nahrabal dopoledne, takže teď to pustil. O Karlu Hrbáčkovi, jestli jste si toho nevšimli, už řeč byla, tak jen, že na turnaji byl. A ještě k Pavlíku Lůžovi, být ve velkém finále, skončil by mezi muži bez ceny třetí, to by ho taky mohlo dojmout, a že čtyři hráči za ním neměli ani jednu dvěstěpadesátku, tou se ozdobil Zdeněk Čejka, když hodil, stejně jako Eva Appeltauerová, i 255. Mezi nimi je jméno Jiří Appeltauer, který je filozof, takže se před svou ženu Evu nenacpal, i když talent na to má. No a co, Hrbáček už byl, Starej je na řadě teď a za ním, za Ládíkem, zůstává už jen Lukáš Kubica. I ten se vešel do elitní dvacítky účastníků, skončil devatenáctý. Nojo, teď, jak koukám na výsledkovou listinu, tak vidím, že Starej po první hře vedl a Hrbáček byl třetí od konce. A to je pro dnešek všechno, tím se s Vámi loučí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat Vám přeje Zdeněk Barvínek