29. listopadu 2018|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl cup, 11. turnaj

Panečku (a paničko), to byl zážitek.

Panečku (a paničko), to byl zážitek. Začalo to bídně, čekal jsem, že se původní počet osmnácti přihlášených hráčů rozšíří na čtyřiadvacet a on se roznížil na čtrnáct. Není to žádná sláva, ale bylo i hůř. Startovní pole slibovalo hlavně tvrdý boj o titul nejlepší ze dvou žen, ostatní byli chlapíci. Čekaly nás čtyři kvalifikační hry, ze kterých všichni postupovali do semifinále, takže to byla záležitost celkem bezstarostná. Ve čtvrté hře hodil Honza Koráb 248, což se ukázalo být nejvyšším náhozem turnaje a dostal se z osmého místa po druhé hře na místo první. Vidíte ho na fotce s Evou Appeltauerovou, která brala cenu pro nejlepší ženu a navíc skončila devátá, čili brala cenu pro nejlepšího hráče, který se nedostal do finále. S nimi je na obrázku Anička Brokešová. Ta se stala druhou nejlepší ženou, což je pocta bezcenná (jako že se za to nic nedává) ale vyhrála v tombole, takže se usmívá taky. Poznáte je tak, že Eva je černovláska, Anička má brýle a Honza má vousy. Je škoda, že jsem s nimi nevyfotil i Pavla Koblížka mladšího, ten mohl být na fotce proto, že byl nejhorší hráč, který hodil dvoustovku a jediný hráč, který prohrál se svým fotrem. Jeho tatínek Pavel skončil sedmý, čili stal se finalistou a porazil Viktora. Mladý Pavel porazil optimistickou dvojici Marcel a Marcel. Ta se již těší na prosincový turnaj, ten jedenáctý proto, že neví, co by v prosinci dělal, dvanáctý nabízel, že mi jen dá 300,- Kč startovného a zůstane doma, na což jsem nepřistoupil. Na chvostu zbyla Anička a Vlastík Fuchsa, který došel k závěru, že už bowling umí a hrdě se, i s manželkou, přihlásil na turnaj dvojic, který se hraje o den později. Na špici se děly věci. Honza Koráb zničil napětí, které k turnaji patří, neboť vyhrál s náskokem 140 bodů. František Brokeš se dostal na druhé místo v páté, čili semifinálové hře a to udržel i po hře finálové. Trojici chrtů, která mu šla po krku, porazil o téměř čtyřicet bodů, což není moc těsné. Ta trojice dodala to napětí, které zcizil vítězný Jan, pokud mě paměť neklame, tak tři hráče se stejným výkonem, navíc na medailové pozici, jsem na turnaji ještě neměl. V případě rovnosti platí pravidlo, které jsem zavedl před lety, když se podle těchto pravidel hrál turnaj Vychleas duel. Tam jsem si říkal, že když je to o duelech, ve kterých dvojice hráčů bojují o bonusové body, tak při rovnosti vyhraje ten, kdo je v duelech úspěšnější. Ono z toho totiž vyplývá, že je na tom líp, kdo hrál hůř. Na pátém místě tak skončil Miloš Vávra, který měl průměr 183,17. Franta Staněk s průměrem 181, 17 skončil čtvrtý a třetí místo vybojoval, při průměru 179,17 Jirka Kužílek. Součet výkonů a bonusů této trojice je 1123 bodů, daleko za nimi, o čtyři body, skončil na šestém místě Rosťa Ondráček. Závěrem ještě, že výkon Hozy Korába 1 308 vypadá impozantně, ale on sám hodil v říjnu víc a Rosťa vyhrál v květnu výkonem 1359 bodů. No a závěrem, že na prosinec mám v obsazovačce šestnáct hráčů, ale kdo ví… Z. Barvínek