28. června 2019|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Tacl cup, 6. turnaj

Až na drobné potíže s vyšší matematikou

Až na drobné potíže s vyšší matematikou šlo všechno jako po másle. Na červnový turnaj dorazilo sedmnáct závodníků, což není ideální počet, ale člověk s mými zkušenostmi si poradí i se šlamastikou mnohem větší. Nasypal jsem jména do programu na losování drah, stiskl jsem knoflík a hle, bylo nás šestnáct. Nevím, proč se mi hráči smáli, hlavní byl ten dokonalý počet. Strhlo se několik zajímavých soubojů, ten nejdramatičtější byl o titul nejlepší ženy turnaje, který je finančně dotovaný. Získala ho, s náskokem 791 bodů, Eva Appeltauerová, kterou vidíte na první fotce. Obklopena je dvěmi mazanými Koblížky. Jeden bral cenu za nejlepšího hráče, který se nedostal do finále, jeho syn, který skončil uctivě za svým tatínkem, získal v tombole stejnou cenu, jako tatínek. Senior byl po třetí hře sedmý, junior začal dokonce jako čtvrtý. Eva rozvážně začala, rozvážněji to ani nešlo, třetí hra ji vynesla na čtrnácté místo a pak už byla stále dvanáctá. Marcel Sršeň se dlouho držel ve finálové osmičce, ovšem nesoustředil se na hru, neboť jsem mu přivezl krabici vína z Aurory, takže místo na hru myslel na dary země Moravské. Tři favorité, Franta Staněk, Jirka Kůža a Rosťa Ondráček, skončili mezi Evou a mým asistentem, talentovaným Vlastíkem Fuchsou. Rosťa měl pro své mizerné umístění omluvu. Neklouzala mu podrážka a klouzavější si nepředělal, protože to prý po hře 158 nestálo za to. To chudák netušil, že má ještě velký prostor pro zhoršování. Nijak moc jsem ho nelitoval, prvních a druhých míst si, stejně jako Kůža a hlavně Franta, užil dost, tak si to kluci zkusili na druhé straně barikády. Posledním ve finále je skromný sportovec, abstinent a řidič Marcel Svoboda. Skončil daleko za dvojicí Pupík (dvě dvoustovky) a Pavel Nádvorník (ani jedna). Pavel se ukázal jako senzační chlapík. Přivedl nováčka na mých turnajích, Radka Švermu, a galantně ho pustil před sebe na kvalitní páté místo. Radek se blýskl kuželkářským rozběhem a dvěmi dvoukily, bramborový Pavel Koráb měl dvoukilo jen jedno. Plácal se mezi šestým a čtvrtým místem, což je místo kvalitní ale k vzteku. Viktor byl mimo stupně vítězů jenom po prvních dvou hrách, nakonec skončil na třetím místě, jenom šestnáct bodů za stříbrným Milanem Brokešem. Ten měl jako jediný tři dvoustovky a ani jednou nebyl hůř než třetí. Chvíli měl i nejvyšší nához turnaje, ale to byla opravdu jen chvilička. Ve stejné rundě, možná o minutu později, hodil Honza Koráb 225 a Milana o kuželku přelezl. Honza se tak napakoval, bral cenu za první místo i za nához, navíc se hrdě postavil mezi Viktora (kterému mazání mimořádně sedlo) a Milana. Nevím, jak to bude vypadat v červenci. V obsazovačce je šestnáct jmen, ale obsazovačka vždycky poslední dva dny připomíná přesýpací hodiny. Já tedy myslím, že pokud bude počasí mizerné, jako teď, že by mohlo být nabito, čili čtyřiadvacet. A tímto zbožným přáním se loučí ZB