23. září 2020|Turnaje kat. C|Barvínek Zdeněk

Aurora cup dvojic, 7. turnaj

Vegetariáni se pochlapili, ale zvítězil hlad.

Vypadnout z obsazovačky je ošidná věc, v květnu ještě Petra s Otou vyhráli, v červnu se odhlásili kvůli dovolené a čekali až do září, než se uvolní místo. Jenom si představte, že jste čtyři měsíce bez jídla (jsou šetrní, jedí jen co si u mě vyhrají), s jakým drajvem jdete do boje. Po první části turnaje byli třetí, pak šli na druhé místo a až poslední hrou šli na stupeň nejvyšší. Před tou poslední hrou vedla o sedm bodů Morčata, což jak všichni jistě víte, jsou trávožrouti. Minule si ze čtvrtého místa místo sekané vzali sladkost, což mělo za následek, že jsem se naučil dělat svíčkovou. Přeci sekanou nevyhodím. No a tentokrát, za dcera Kateřinu nastoupil tatík Jarda, si udrželi druhý flek, já se nedivím, já Jardovi vždycky věřil. No a na fotce je doplnila třetí dvojice, což je Jana a můj vrah Tom. To mi udělalo radost, aspoň je vidět, že se člověk může sympaticky smát, ač se den před tím pokusil pomocí cyklotrasy zabít důchodce. Vrah měl jako jediný obě normální hry nad 200, Jana je měla těsně pod. Mezi cenami si ještě mohli vybírat Korábové, celkem jasně čtvrtí, na celkem jasnou dvojici důchodců, což je Míra s Františkem, zbylo osm cen, ty si bez přemýšlení rozebrali. Ti byli před poslední dvojicí her s Brokešovými na šestém místě, kluci se nakonec dostali před Petra s Danielou, Anička s Františkem zůstali kousek za nimi. A to, moc často to nepřipomínám, co kdyby to mělo negativní vliv na umístění, Dana, jako jediná, má bonus 95. Poslední místo v elitní osmičce patří Bubískovi s Kopim. Jsou to nováčkové, ještě nesehraní, navíc Kopi už je myšlenkami v Kroměříži, kam jede se starou gardou hráčů kopané do míče šířit slávu našeho města. Potěš Pán Bůh Kroměříž. Je fakt, že oporou dvojice byl Bubísek, opřít se o něj Kopi, tak by ho zlomil. Jak se z predátora může stát kořist, ukážu na případu Kalmara. Moře se klepe před tím Peruánským a mé turnaje se dlouho klepaly před tím z Libchav. Toho Peruánského může ulovit vorvaň, toho z Libchav si na chleba namazali dědkové Olda a Jirka. Jsa na beznadějné dvanácté příčce je nikdo nesledoval, stejně jako Kalmara, který byl třináctý. Po odehrání poslední hry bylo jasné, že Kalmar pobere cenu za deváté místo, ale to proto, že Oldu a Jirku nikdo nesledoval. Posledním Oldovým strajkem se důchodci dostali o bod před Kalmara, brali dvě lahve, deset bodů za Kalmarem zůstali veteráni této akce, Maruška a bývalý mistr Evropy elektrikářů, Petr. Před posledním párem her byli mezi elitou Hela a Luboš, v něm předvedli absolutně nejpřátelštější výkon, takže padli na dvanácté místo. To uhájili stejně, jako králové jelit deváté, čili o kuželku před Márií a Janou, tady se ovšem bojovalo jen o pocity, za dvanácté a třinácté místo se nic nebere. Pobrat chtěli Jirka s mým bratrem Janem. Původně měli na mysli vítězství v turnaji, pak slevili na deváté místo a ono to skoro vyšlo. Hrát jen nepatrně blběji, mohli být patnáctí, a brát dvě lahvičky, jenže to by museli u hry, přemýšlet jako Klapka s Martinou. Ti neměli na úspěch ani pomyšlení, kór když místo zraněného Slávy Šilara s Vojtou st. nastoupil Pavol Dolog. Po tomto střídání se posílený pár usalašil na posledním místě a už z něho neodešel. Což je poslední informace, včetně toho, že na říjen je zase plno. Z. Barvínek