1. září 2025|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Citroen OU Cup, 8. turnaj

Květnoví giganti zářili i v srpnu.

Květnoví giganti zářili i v srpnu. Můj bratr Jan září na výjimečném místě a Nikola Tomová, která ho při květnovém turnaji obrala o předposlední místo, obrala tentokrát všechny. Vůbec to bylo brutální zacházení, hlavně od tří nejlepších. Pozná se to podle toho, že jsem je použil jen na jedné fotce. Nikola k celkovému vítězství brala logicky i cenu pro nejlepší ženu, odjela po turnaji na taneční trénink, bude prý tančit na howdech v příštím týdnu. Kde bude tančit Petr Leinweber nevím, ale vedle ceny pro druhého měl i nejlepší průměr a podobně se zachovala i Danuše Krejčová, třetí v pořadí, když přidala nejvyšší nához. Jsou na fotce, na níž hlavě Danuše vypadá zajímavě. Nikola a Petr jako vždy. František i Tonda na čtvrtém a pátém místě měli, stejně jako Petr s Danuší, dvoustovky dvě, tři zbývající finalisté, Hela, Petr a Věra, hráli jako vítězná Nikola, čili dvoustovek nula. Petr Musil, nejzkušenější hráč turnaje, projevil značnou naivitu. Viktora Vodáka porazil o bod, takže si sice hodil šestou hru, ale Viktor, coby lucky loser, dostal stovku, Petr dostal prd. Na Viktora štěstí mávalo dvakrát, za ním skončila, a stejně jako Petr prd vyhrála Jana Svobodová. To jsou popsaná dramata, s výjimkou toho největšího. To jsem ve druhé rundě psal výsledky, tedy chtěl jsem je psát. Nevšiml jsem si, že Num lock klapka mi nefunguje, takže místo psaní čísel se mi výsledky rozsypaly jako kuličky hrachu. Opotil jsem se, což se mi v mém věku stává každou chvíli, a odepsal jsem deset minut drahocenného času. Za veselého fandění jsem to ale dal do pucu, a pak už šlo všechno jako po másle. Zkušeně jsem rozhodl, že na druhé fotce budou Viktor a Lucka Gagalíková, čili dva šťastní poražení, kteří navíc brali stovku a flašku. Kdo je kdo snad snadno poznáte, to za nimi je bar zdejší herny. Střed výsledkové obklíčily Marta Milánová, která je nováčkem mých turnajů, a Magdalena, ta je na mých turnajích téměř furt (zřejmě je to z německého fort – bez přerušení), občas tedy přeruší. Obě bez dvoukila, na rozdíl od Kolji a Slávy (dvě dvoustovky), jednu Sláva a Marcela. Kolja přičítal ke každé hře tři body (někdo i 62) hodně pod dvacet načítali i výše jmenovaní, Sláva a Marcel. Radost alespoň z jedné hry měli Franta Staněk a starej Láďa (hra přes 190), hra nad 180 rozjařila Jiříka Kociána a Dominika Pavlů, třetí desítku snad rozjařilo počasí. Skoro 190 mohlo udělat radost rodákům z města Brandýsa nad Orlicí, Luboši Markovi a Petru Tomáškovi, umístění ve třetí desítce asi úplně ne. Výkon 181 (to není špatný výkon) byl vrcholem pro Aničku Brokešovou a Jirku Hradila, pro Pavla Milána bylo radostí, že s bolavýma nohama turnaj dohrál. Pozor, to má cenu, že my, zdraví (to se mně netýká) ani nevíme. Takže oni zdraví, třeba Andrea s Rosťou, reprezentanti týmu K3 (tedy zakládající, teď už jen náhradníci). No a kdo ještě porazil mého bratra Jana a Lucii? Jsou dva, Milan Neugebauer a Míra Koukal, kterého Milan rozdrtil o celý bod. Vedle skvělých výkonů, a to se opakuji, dominovala skvělá atmosféra. Dokladuji to tím, že když jsem zoufale čuměl do počítače a přemýšlel, jak se z toho vyhrabu, tak byli dokonce někteří, co se mi nesmáli. Nebo to nedali znát. Snad se nic nestane, že zítra se pustím do komentáře ke druhému turnaji, a tam se teprve děly věci. K tomuto už jen, že v tuto chvíle mám v obsazovačce sedmnáct jmen a že hrát se bude za 27 dní (pozor, čím později budete tento komentář číst, tím méně dní bude zbývat. Čímž se s Vámi loučí a příjemné prožití všeho, co budete prožívat, přeje Z. B.