29. srpna 2019|Turnaje kat. B a C|Barvínek Zdeněk

Tacl cup, 8. turnaj

Tři Jardové, dva Marcelové, Honza a Anička ...

Tři Jardové, dva Marcelové, Honza a Anička byli v hlavních rolích srpnového Tacl cupu. Do boje nastoupilo osmnáct hráčů, takže šli po dvou na dráhu a dva zbývající šli na ty dvě dráhy, kde bylo nejdříve odehráno. V první rundě to byli Marcelové, neboť byli posledními, kdo dorazil. Navíc Marcel Sršeň si z mého auta do svého překládal poklady z Aurory, takže na to byl čas. Druhý Máca, Svoboda, byl na konci turnaje nejlepším hráčem, který se nedostal na stupně vítězů. Za to dostal prd, kdežto Máca Sršeň, který byl nejlepším hráčem, který se nedostal do finále, dostal stovku. Je na první fotce spolu s Aničkou, nejlepší ženou turnaje a jejím Františkem, který vyhrál stovku v tombole. Od druhé hry se v sólo hře střídali Jardové. Celou dobu to vydržel Jarda Horák, Jardu Kozmana vystřídal po třetí hře Jarda Klapal. Na obrázku je neuvidíte, pokud jste na ně zvědavi, tak se podívejte na dno výsledkové listiny. Mezi nejlepší ženou a touto trojicí se nachází můj asistent Vlastík, který byl po první hře dokonce druhý. Tím se asi nasytil slávy, takže se stáhl. Tuto dvojici porazil o čtyři body Jirka Kužílek, který nebyl ve své kůži. Stýskalo se mu asi po Pupíkovi Vávrovi, který se zas fláká někde po světě, takže Kůža musel řídit. Před ním, na dvanácté pozici, skončil šťastný František Brokeš, druhý František turnaje byl možná taky šťastný, bo skončil o šest míst výš, navíc se násilím narval na druhou fotku. Před ním se strhla krutá bitva o místo na stupních vítězů a tím i o ceny. Tu o jeden bod prohrál Viktor Vodák s Marcelem Svobodou. Zřejmě proto, aby mu to nebylo líto, tak porazil oba dva zákeřný Rosťa. A zase, aby to nebylo líto těm dvěma, nebylo to o kousek, ale o šestnáct bodů a to je dost. Na řadě je Jan, jediný na turnaji, který šel po první hře do čela a zůstal tam furt. Pavel, jediný jeho tatínek, za ním zůstal o 170 bodů. To je druhá fotka, na ní je uprostřed vítěz, druhý je po pravici, třetí po levici a za nimi je strašidlo. Milan Brokeš začal na jedničce dráze a vrátil se na ni ve třetí hře. Zlobil ale jen chvíli, uvěřil mě, že systém turnaje není tak, že na jedničce bude on (případně jeho tatínek), ale že tam hrají dvanáctý a třináctý hráč, takže já s tím nic neudělám. Skončil těsně pod hranicí tisíc bodů, stejně jako Pavel Nádvorník, který skončil osmý, čili byl posledním hráčem ve finále. Za již zmíněným Mácou skončil Aleš Křepelka, kterému cena pro krále jelit unikla o sedm bodů, o dalších jedenáct bodů zpět skončil Pavel Konečný. No, byl to bouřlivý turnaj, na jehož začátku se bowler chlubil, jak dráhy pěkně umyl a namazal, kdežto hráči tvrdili opak. Uvidíme, o den později slouží jiný bowler a na turnaji bude řada hráčů, kteří se trápili na Taclu. Mezi ně nepatří Honza Koráb, který měl nejvyšší nához (za což je další lukrativní částka) a průměr 212,5. Nebýt jeho, šel bych asi spáchat sebevraždu, takhle jsem zůstal na živu. Na zářijové obsazovačce je patnáct jmen, kdo se opravdu přijde se záludností naší herny poprat, je ve hvězdách. Čímž komentář končí a loučí se ZB