20. října 2026|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Fortell cup, 10. turnaj

Zmocnili se všeho cenného

Zmocnili se všeho cenného a koho já budu dávat na druhou fotku jim bylo úplně fuk. Jinak ale to byl moc pěkný turnaj. Díky odhlášce na poslední chvíli mohl hrát i Rosťa Konečný, u něhož jsem si poznamenal, že chce oběd, ale že chce hrát…., no, dobře to dopadlo. Za hvězdu byl konečně Kolja Fufalko, pracovně mu říkejme „vyžírka“. Vyhrál, přidal nejvyšší nához a nejlepší průměr, prostě napakoval se. O něco míň toho nahrabala Danuše Krejčová. Skončila druhá a brala i cenu pro nejlepší ženu. Jí to přeju, napekla buchty a když zjistila, že mám rád makové, tak mi jednu dala (byla povidlová, ale taky dobrá). Třetí, dost daleko na nimi, je Viktor Vodák a za Viktorem byl mazec. Skupinku, která se už na fotku nevešla, vede Petr Leinweber. Ten finálovou hru zmastil, ale to na jeho čtvrtém místu nezměnilo nic. Bod za Petrem se vynachází Sláva Šilar. Ten tu poslední hru nezmastil, hodil slušných 177, ale díky geniálním pravidlům, šel ze třetího místa na páté, bod za Petra. Pět bodů za bronzem a tři za Slávou je Nikola Tomová, která, stejně jako Danuše, nemá žádnou dvoustovku. Aby z finalistů bez dvoustovky nebyly jen něžné ženy, doplnil je svalnatý Pepa Simon. Skončil osmý, a stejně jako jmenovaná děvčata se dostal na 190. A pozor, Anička Brokešová, ta byla v turnaji sedmá, a dvoustovky hodila dokonce dvě. Další bitva se strhla o lukrativní deváté místo (100 Kč). To, při shodném výkonu s Lucií Gagalíkovou, získal Jindra Jukl a stejný mazec byl v boji o místo předposlední. To „vybojoval“ Marcel Svoboda, který o sedm bodů rozdrtil Rosťu Konečného. Jindru a Marcela jsem dal na druhou fotku a protože se mi to zdálo být chudičké, postavil jsem k nim šikovnou bowlerku Páťu, hned to bylo lepší. Teď shrnu všechny Brokeše – František je jedenáctý a ani jedna dvoustovka. Anička má dvě dvoustovky a jejich vnučka Viktorka je na Světovém poháru v Mnichově a dvoukilo už taky hodila. Frantovi na cenu chyběly dva body, za ním se mačkají Pavel poradce Nádvorník a Hela Simonová. Opět při shodném výkonu je Pavel před Helou, přitom ona vypadá mnohem líp. Na druhou stranu, je to s ní těžké stejně jako s Pavlem. Posledním mezi elitou je můj bratr Jan, Míra Koukal vede skupinu „jelita“. Rozdíl mezi nimi je zdrcující – tři body. To platí i pro Libora Knespla, hodil jako Míra, Luboš Marek je bod za nimi, přitom před poslední hrou byl Luboš dvanáct bodů od finále a Honza byl daleko za touto skupinkou. O titul „královna jelit“ (královna, jako že je to žena) se jako kobylky (partnerky koňů, ne konipas) rvaly Jana Svobodová a Magdalena Dvořáková, ta úspěšně. Holky už za nimi nebyly žádné, zato kluků sedm. Jirka Hradil a Milan Neugebauer za Janou jsou jen o kousek. Jirka Staněk kousky dva, ale omluvu za to, stejně jako Karel Novák, nemá žádnou. Láďa Koubek má, učí se nepokládat kouli na rozběh, a to dá zabrat. Konec, ZB