29. dubna 2026|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Fortell cup, 4. turnaj

​Hráči z Chocně a okolí ovládli

Hráči z Chocně a okolí ovládli dubnový turnaj. V Choceňské Cukrárně v uličce budou slavit Slávu Šilara, který s převahou vyhrál, měl nejlepší průměr a v poslední hře vyžral i nejvyšší nához. Pobral tolik peněz, že by mohl cukrárnu prodat a žít z bowlingových výher. Z okolí je Luboš Marek, který se drtivým závěrem posunul na dvacáté deváté místo, za což dostal lahvičku bílého. Mezi nimi nebyla jen Eva Appeltauerová, jinak všichni. Na první fotce Luboš pochopitelně není, tam jsou jen dobří hráči, v tomto případě Jirka Staněk a Karel Hrbáček. Byli od sebe jasně odděleni, na Karla se nelepil ani Lukáš Kubica, ten je čtvrtý. Před finálovou hrou byl čtvrtý Sláva, ale je to skokan. Lukáše Vám taky na fotce ukážu, to až se budu zabývat dvacátým místem. Skákal i Marcel Sršeň, z osmého na páté místo, což ho tak rozjařilo, že se odhlásil května, celý měsíc prý bude oslavovat. Dostal se o tři body před Karla Nováka, ten o bod rozdrtil největšího chudáka turnaje (má ke každé hře jen tři body), poslední ve finále je Míra Koukal, a já už vím proč. Před dvěma měsíci jsem mu při turnaji ukřivdil, jako satisfakci jsem mu slíbil bonboniéru, kterou jsem mu ještě nedal. On prý, ten chrt jeden, od té doby nespí, tak se mu i blbě hraje. Nejlepším kdo nepostoupil do finále, je Marcel Svoboda. Ten za to dostal stokorunovou bankovku, o níž rozhodl, při stejném výkonu s Pavlem Nádvorníkem fakt, že měl nižší bonus. Dopadlo to dobře i proto, že Marcela jsem vyfotil s nejlepší ženou, což je Marcelova maminka Jana. Nojo, mohl jsem s nimi vyfotit i Pavla, tak si ho představte s nimi. Jenže to bych mohl s nimi vyfotit i Tondu Osičku a Jirku Hradila, ti byli od nich kousek. A určitě by se chtěla fotit i Anička Brokešová, skončila hned za Janou. Mezi Aničkou a Janou se lámalo pole, v lepší polovině byl ještě talentovaný flegmatik Jirka Appeltauer, za Aničkou byla Andrea Kubešová, také talent. Namazala si na chleba zkušenou dvojici Vodák a Schůt, namlela jim o dva body. Jo, a to Viktor Vodák hodil dvakrát dvoustovku. Taková je to hráčka. A je tu dvacáté místo, kam se, asi nějakým švindlem, nacpala Nikola Tomová. Hrála vyrovnaně, mezi 119 a 190, ale její síla je hlavně v tombole. Tady bylo vylosování číslo 20 s tím, že kdo skončí dvacátý, dostane cenu od Lukáše Kubici a jeho rodiny. Jednalo se o kvalitní rum, schovaný v pytlíku, na kterém bylo napsáno „gulášek“. Zájemci ať se zeptají Lukáše, co to znamená. Já jen, že tato dvojice je na třetí fotce – Nikola a Gulášek. Třetí třetinu výsledkové listiny vede Rosťa Konečný. Co ten chlapec by dokázal, kdyby neměl nakázáno prohrávat s Andreou a stejné to má Franta Brokeš, který skončil za Rosťou, taky si netroufne porazit Aničku. Teď pár jmen vynechám, zmíním Danuši Krejčovou, která je na pěkném čtyřiadvacátém místě a Lucii Gagalíkovou, která má pro mé turnaje velkou cenu. V plánu má zaútočit zezadu, což přijde každou chvíli, ale hlavně, po každé rundě vyfotí výsledkovou listinu, což mě již několikrát zachránilo. Ale teď přijde senzace, tedy podle mně. Před semifinálovou hrou byli na chvostu Eva a Luboš. A nad nimi byli sestupně seřazeni Simon, Simon, Simon a Simonová. Není to nádhera? Je. Nakonec se oddělil Pepa, toho už jsem zmínil v lepší polovině. V té druhé polovině, kde jsou výborní hráči, kteří ale měli smůlu, je třiadvacátý Roman, a Leoš, který galantně čekal na Helu, je sedmadvacátý. Ale nemyslete si, já si nestěžuji, Simonů není nikdy dost. Teda je fakt, že na příště se ještě nepřihlásil žádný z nich, ale to se může změnit. Poslední výkony, o kterých ještě nebyla řeč, byly čtyři porce Penne, špenát a kuřecí masíčko a jedenadvacet porcí řízečků s bramsalátem. A pak ještě výkony mé. A závěrem čím jsme začínali. Minutou ticha, kterou jsme uctili Petra Musila, který se s námi nenadále rozloučil. Bylo mu krásných pětaosmdesát let, minulou neděli si doma vzal svačinu, kouli a vyrazil na semifinále Seniorské ligy. Došel pod schody svého bytu a tam jeho cesta skončila. Je to smutné, ale nezlobte se, konec je to krásný, takže teď je i konec tohoto článku. Loučí se Váš Zdeněk Barvínek