11. května 2026|Turnaje kat. B|Barvínek Zdeněk

Vinca cup, 3. turnaj

Kdo tedy byl nejlepší, aneb ...

Kdo tedy byl nejlepší, aneb spravedlnost není nikde, tak proč by měla být tady, že? Kolja Fufalko a Sláva Šilar jen jednou hodili míň než 200, což je při sedmi hrách dost dobré. Dvakrát nehodili dvoustovku Ondra Suran a Míra Koukal, ten dokonce jednou výrazně. No a podívejte se na výsledky. Ondru ospravedlňuje jasně nejlepší průměr, ovšem Míru neospravedlňuje nic. A mezi námi, jeho výraz na první fotce se mi jeví zákeřný. To Ondra, to je na fotce dobrota sama a Koljův nevinný výraz mě nesplete. Sláva přišel o tu slávu fotit se jen rozdílem čtyř bodů, což bolí. Slávu. Po dlouhé době jsem chválil Jirku Hradila, atleta a kuželkáře. Vysvětlil mě svůj výpadek zraněním, kdy se mu to stalo, prozradí turnajový žebříček. Muselo to být, když měl v turnaji průměr 130, Jirko, jsi už starší osoba, tak už opatrně. O bod, čili opatrně, porazil Irenu Zelinkovou, nejlepší ženu turnaje. Vedla ženský peleton, v němž je jako trn Pavel Nádvorník, kterému jsem už zase nepřál vůbec nic pořádného. Zase remcal do systému, praštit by ho patřilo. Nechal se obklopit Irčou, Evou a Magdalenou ze strany ze strany jedné, a Aničkou ze strany druhé. Já bych ho obklopil, rošťáka. Navíc jsem ho neuváženě, já dobrák, dal na druhou fotku. Tam měl být s nejlepší ženou držitel nejvyššího náhozu, což byl už jednou focený Ondra. S Pavlem a Irčou je ta fotka pestřejší, navíc Pavel, nejlepší hráč, který nepostoupil do finále, na ní je fakt výbornej. Čímž mu odpouštím, ale jen podmíněně. Do lepší části turnaje se ještě vešli dva Svitaváci, Starej Láďa a Petr Leinweber. Od západu to jsou dva hráči z okresu Ústí, šest svitaváků, dva jsou od Brna, jeden od Olomouce a Ondra. Lámalo se to na Pavlu Lůžovi, za nímž byla jelita. I ta mají svého krále, což byl František Brokeš. Měl stejný finálový výkon, jako Pavel, ale protože občas zlobí (kdepak Pavel, ten ne, sice bych ho občas i přerazil, ale je to zlatý hoch. Zmínit se musím o Tondovi Osičkovi. Ten je taky chvílema zlatej, ale považte. Nepije kořalku, pivo, nekouří, to všechno mu chválím. Ale že nepije víno, hoch z Velkých Bílovic, je hrůza, větší, než když blbě hraje bowling. Inteligence z umělé hmoty mi řekla, že Bílovice jsou hlavním městem Osičků, žije jich tam 319 a věřím, že všichni pijí víno, jen Tonda ne. Za Tondou je Lukáš Kubica, poslední hráč, který se vešel do semifinále. Po první hře byl bod za vedoucím hráčem turnaje, ale pak to s ním šlo prudce ze svahu. Za ním už jsou jen hráči oblíbení, čili ti, kteří se necpali do finále a dokonce ani do semi. Těm kraloval Karel Novák, který ty, co skončili za ním, nechal daleko, ale daleko to měl i do semifinálové hry. Je fakt, že za ním jsou velmi talentovaní hráči. Pepa Simon hodil i 189, rybičkář Franta Staněk 185, Jirka Appeltauer i 188 (a taky 128). Pak je Danuš Krejčová, která vede skupinu, již bych mohl pojmenovat „katastrofa“, nebo taky „oblíbení“. Porazila Dominika Pavlů, který přišel možná až po roce, takže si zvykal. Pak je Andrea Kubešová, která měla smůlu. Stále se zlepšovala, a já si troufám tvrdit, že hrát se ještě dva dny, tak by to možná i vyhrála. Bitvu o čtyřiadvacáté místo vyhrál Karel Hrbáček, který porazil talentovaného Rosťu Konečného o pouhých pět bodů. Nemrzí to, ale být to turnaj, kde předposlední bere cenu, tak by Rosťa Karlovi možná vydrápal oči. Aspoň já bych mu to radil. Jo a ještě malinko k Lukáši Kubicovi, byl to poslední hráč v pořadí, který hodil dvoustovku, dokonce dvakrát. Že měl turnaj neuvěřitelnou úroveň lze poznat i z toho, že nebyla ani jedna podstovka. To, že máme čtyři hráče s průměrem nad 200, toto tvrzení podtrhuje. A závěrem, začínáme systém s pravidelným střídáním turnajů, takže další Vinca je 7. června v 09:30. Zatím je tam deset volných míst, ale to se může změnit. Čímž komentář končí a jeho autor, Zdeněk Barvínek, Vám přeje příjemné prožití všeho, co budete prožívat.